Volí si stezku chodec nebo stezka chodce?

Před...

9. června 2012 v 19:06 | Kajša |  Básničky0
Chtěla bych myslánku,
ale ta je jen z fantasy knížek.
Nevím, přoč lezu na skálu,
když bojím se výšek.

Stojím na skále, dívám se dolů.
Chystám se skočit.
Vzpomínám na chvíle, kdy byly jsme spolu,
navždy nej kámošky.

Jeden pohled dozadu,
a pak krok vpřed.
Rychle i pomalu,
teď mizí můj svět.


Je to původní verze.. Pak jsem ji trochu přepsala, abych nevypadala jako taková hysterka.. Ale vážně jsem se tak cítila..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Green Hippo Green Hippo | 20. června 2012 v 12:24 | Reagovat

Tak se teď cítím i já.

2 jurnal jurnal | 20. června 2012 v 12:29 | Reagovat

Šári? Proboha nech už toho! Mám tě ráda, ale tohle už vážně překročilo hranice. Ty si vůbec nevážíš svého života. Jestli se cítíš sama tak se laskavě začni smát,myslet pozitivně a bav se s nám a nehraj si na chudinku!!!!!!! Seš mladá, zdravá a krásná tak toho laskavě nech!! Promiň, že jsem tak tvrdá, ale někdo ti to proste musel napsat.

3 Andy Ryan Andy Ryan | E-mail | 20. června 2012 v 17:54 | Reagovat

Lidského života jsem si dřív nevážila, tedy do okamžiku, kdy jsem v neděli jeden zachránila a vlastně to bylo ještě dříve. Měla jsem šíleně špatné období, v tu dobu jsem ještě bojovaa s anorexií kombinovanou s bulimií, v hlavě mi běhali vzpomínky na doby, kdy jsem se sebepoškozovala, před nejlepší kamarádkou jsem musela tajit vztah s chlapcem, kterého jsem milovala...všechno to bylo na nic a tak jsem si udělala seznam. Bylo to seznam chyb, věcí, co mi na mě vadili a zapřísáhla jsem se že až bude plý, skončím to. Svěřila jsem to kamarádce. Pomohla mi, řekla mi, že žiju jen jednou a měse vybavila všechna motta, podle, kterých jsem žila a udělala jsem si nové, co ti teď chci říct. Stay strong. Občas jsou věci těžké a vypadají, že se nedají řešit, hlavně když jsi mladá, je to tím že jsme ještě moc nezažili, ale už si myslíme, že je toho příliš. Ne...

Život je jako nádherá kniha. Její kapitoly píšeme samy, občas tam musí být zápletka, ale pročteme se k veselé části. Vždycky tam je veselá část. Bez těch to nejde...

Smutné je, že někteří z nás nemají odvahu počkat si,než se to dobré období objeví. Chceš říct tajmeství? :-) Někdy to trvá neskutečně dlouho, ale i ty špatné věci se nakonec obrátí a přinesou  něco dobrého. Občas jeto jen ponaučení a sílu, abychom další problém zvládly, i když se v tu chvíli zdá těžší, než ty předtím.

Poprosím tě teď o jedno,počkej si, až se ti v životě objeví sluneční paprsky radosti, velice bys litovala, co můžeš prošvihnout.

A zkus si zapamatovat mé motto: STAY STRONG. --Andie

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama