Volí si stezku chodec nebo stezka chodce?

Srpen 2012

Vlastní tvorba

14. srpna 2012 v 19:52 | Kajša


Prvorozená - 5. kapitola

14. srpna 2012 v 19:29 | Kajša |  Prvorozená
Ačkoli Dally zářila štěstím, Berny se dál tvářil vážně.
"Teď musíme rychle pryč," oznámil jí. "nesmí nás vidět."
"A co asi udělá, až se probudí uprostřed lesa celá od krve?" opáčila se Dally.
"S tou krví si nějak poradíme," odpověděl a mávnutím ruky odstranil krev z Haniny růžové blůzky. "ale přemístit ji nemůžeme ani jeden. To zvládne jen někdo, kdo ovládá Vzduch."
"Chci to zkusit," řekla rozhodně Dally.
"Cože?" Berny se na ni díval jako na dítě, které chce zkusit, jestli je lepidlo vážně nejedlé.
"Chci ji zkusit přemístit," zopakovala o něco hlasitěji.
"To se ti nepovede, jen ztrácíme čas."
"A co když se mi to povede?" odsekla.
Berny si povzdychl. "Jak myslíž, ale je to na tebe. Stoupni si k její hlavě a říkej:

Kde poslední vzpomínka její,
ať vánek s větrem vějí."

"Díky, bratránku," sykla mrazivě a stoupla si k dívčině hlavě.
Po prvním odříkání Hana lehce zbledla. Při pátém to došlo tak daleko, že byla průhledná.
Berny celou dobu zíral, jako kdyby viděl mimozemšťana.
Dally odříkala kouzlo po sedmé a.. Hana se rozplynula jako hrst prachu.
Na mýtině se rozhostilo ticho.
Po dlouhé minutě Berny promluvil: "Tys to dokázala."
"A co je na tom?" opáčila se.
"Ty ovládáš dva Živly!"

Žádný, žádná..

5. srpna 2012 v 17:40 | Kajša |  Básničky0
Žádná kamarádka,
žádný smích.
Je to pohádka,
říkat, že bude líp.

Žádná láska,
žádný pláč.
nejsem kráska,
vždyť mě znáš.

Žádný smutek,
žádný krok,
žádný dotek,
žádný život.

(Necítím se tak, j?)

Lži..

3. srpna 2012 v 13:38 | Kajša |  Básničky0
Nenávidím, když mi lže.
Ale měla bych si zvyknout.
Vždyť za to nemůže -
chce jen být zajímavou.

Nemám náladu na lži,
jednodušší bude,
když to vymýtím z mysli,
taky co jiného zbyde?

2. srpna

2. srpna 2012 v 21:40 | Kajša |  Můj E-deníček
Čauky,
než začnu s vylíváním srdíčka, chtěla bych se na něco zeptat - taky nechápete, proč se tenhle blog jmenuje Smile??
Omlouvám se, mám debku.. Zase.
Potřebuju se někomu svěřit, ale pochopitelně s tím jediným člověkem, kterej by to pochopil nejlíp, se uvidím až v září. Jurnal, nic proti, zlato, vždyť víš, že se s některejma věcma svěřuju málo lidem.. I dyž ty seš většinou jedna z nich.
Dnešek byl fakt dokonalej - nejdřív jsem chodila v Telči po náměstí s obřím plyšovým medvědem, pak s růžovým bazénem a nakonec jsem hrála na DVANÁCTISTRUNKU před šesti klukama ve věku cca mojí sestřičky. Super, že??

Tak se mějte a smějte.. víc, než já.

Paa! Kajšík..