Volí si stezku chodec nebo stezka chodce?

Loučení

26. května 2013 v 15:29 | Kajša |  Můj E-deníček
Nechci tomu uvěřit. Před pětadvaceti hodinami jsme se přivítaly objetím. Byly jsme nadšené z toho, že se zas vidíme a že máme jedna druhou. A teď odjíždíš.
Zvedáš ze země cestovní tašku. Říkáš, ať všechny pozdravuji. Objímáme se.
"Mám tě ráda," řekneš. Zní to trošíčku rozpačitě a.. možná až dost hlasitě. Lidé se na nás otáčejí.
"Já tebe taky," odpovím, ale můj las zní neupřímně. V této chvíli nezvládnu udělat nic jiného.
"Seš normální?"
Zasměji se našemu osobnímu vtipu. Pochopím ho jen já a tvoje nejlepší kamarádka N.
Jsem ráda, že ji máš. Že jsi tam tak hezky zapadla, i když někdy se mi zdá, že až moc. Změnila ses. Ale nebyla to změna k horšímu. Jen prostě změna. Už mi nejsi tak podobná - říkáš, že jsem "puťka", ale nemyslíš to zle. Já budu vždycky ta slušnější a tišší.
A pak se otáčíš. Pronášíš to děsivé slovo. Slovo, které bych od tebe už radši nikdy neslyšela. "Ahoj."
Naposledy se na tebe usměji a ty nastupuješ do autobusu.
Čekám, až se zavřou dveře, ale nejraději bych se za tebou rozběhla. Proběhla bych mezi sedadly a padla ti do náruče. Odmítala bych se tě pustit.
Jenže dveře se už zavřely. Zamávám ti - jen na poslední chvíli najdu v davu tvůj úsměv. A už jsi pryč. Proč mám pocit, jako y ses už neměla vrátit? Za měsíc se zas možná uvidíme.
A já.. dala bych cokoli za ještě jedno takové odpoledne, jeden večer, kdy bychom rozebíraly téma, kreré je pro většinu lidí tabu, za jednu návštěvu cukrárny, tvou radost, když se ti podařil zahrát akord Emi a to. že jsem si musela přesně zapamatovat, kdy se to stalo (26.5.2013 v 11:05 hod.).
Jsi vážně úžasná. Bez tebe bych si nedokázala život představit. Popravdě - od té doby, co ses odstěhovala, jsem neměla naše milované Vexty. Bez tebe bych je snad ani nedokázala jíst (kdo by mě napomínal, že jím pomalu??).
Už teď se mi stýská. Po tvém slovníku (kdo používá "mrtě, to nechceš, to je kunďák, tragický"??), po tvém smíchu, při kterém nevydržím vážná, ale.. vlastně bych nemohla vyjmenovat všechno, co na tobě mám ráda. Nemůžu se dočkat, až zas přijedeš.
Nenávidím loučení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mrs.Elís Mrs.Elís | E-mail | Web | 26. května 2013 v 15:45 | Reagovat

Krásný článek...

2 DK DK | Web | 26. května 2013 v 17:17 | Reagovat

Tohle jsem zažívala taky. Skoro stejné pocity. Chápu tě. Však se kámošky zas dočkáš. :-)

3 Kajša Kajša | Web | 26. května 2013 v 20:03 | Reagovat

[2]: njn, ale zase jenom na chvilku.. to mě fakt štve, když bydlíme na druhý straně republiky.. :-(

[1]: dík

4 DK DK | Web | 27. května 2013 v 14:46 | Reagovat

[3]: Lepší chvilka, než vůbec, ne? :-)

5 jessica-alba-fun jessica-alba-fun | Web | 27. května 2013 v 19:15 | Reagovat

bombový článek:-) a chápu tě!;) znám to

6 *Anne *Anne | Web | 27. května 2013 v 20:40 | Reagovat

Je to krásně napsané .. málem si mě rozbrečela :/ Áchjo,to bude dobré :)

7 Kajša Kajša | Web | 28. května 2013 v 7:13 | Reagovat

[5]: děkuju :-)

[6]: :-) jj, bude.. mám i jiný kámošky, ne?? :-) (i když ji mám nejradši)

8 Abigail Abigail | 28. května 2013 v 21:28 | Reagovat

pěkně napsané nemám k tomu nic moc co říct proste je to dobře napsané =)

9 Kajša Kajša | Web | 29. května 2013 v 8:57 | Reagovat

[8]: :D dík

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama